Když mi dorazilo mé první Raspberry Pi (Raspi), neměl jsem po ruce žádné HDMI zobrazovací zařízení (TV doma nemám, jen starý VGA monitor a seriový VT220). Nicméně vyzkoušet nové zařízení se mi samozřejmě chtělo, tak jsem na SD kartu nainstaloval Raspbian /debian linux upravený pro Raspi/. Návodů jak to udělat je mnoho a ještě jistě i přibudou a tak detaily teď popisovat nebudu. Já jsem postupoval podle původního návodu na oficiálních stránkách (prostě stáhnete image SD karty a tuto image přenesete na medium – v unix-like systémech /linux, OS X/ je to otázka chviličky).
Pak jen zapojíte ethernet a mikroUSB napájecí kabel (ten také není součástí dodávky, tak jsem si jej půjčil od čtečky karet) a sledujete jak se rozsvítí LED napájení (PWR) a jak pěkně poblikává ledka OK, indikující aktivitu na SD kartě. (Pozn.: Na nových deskách je ledka označena ACT).Po chvilce se aktivují i další ledky jako LNK (link – spojení s nadřazeným ethernet zařízením), případně i FDX (full-duplex) či iledka 10M (či 100 na nových, indikátor „stovkové“ LAN). Jenže co teď?
Nejjednoduží se mi zdálo zjistit z DHCP serveru IP addresu, která byla přiřazena Raspi, nicméně to nelze nikterak zobecnit a ne každý umí IP adresu přiřazenou danému zařízení najít. V tomto článku byla popsána možnost nastavení pevné IPadresy přímo v nastavení na SD kartě (web žel již neexistuje – 12-2013), takže IP adresu víte předem. Pak jen zbývá se na toto zařízení připojit vzdáleným terminálem pomocí protokolu SSH, který je dnes součástí všech unix-like systémů, na windows pak, lze použít skvělý program PuTTY. V unixech pro připojení k Raspi na IP adrese, např., 10.20.30.40
užijeme přikazovou řádku ve formě:
$ ssh -lpi 10.20.30.40
Ve windows po spuštění PuTTY do okénka Host Name (or IP address) zadáme IP adresu Raspi a poté odpovíme na případný dotaz kladně a na výzvu terminálu login as:
odpovíme pi
. Jak v unixech tak ve windows pak na výzvu password:
odpovíme zadáním hesla raspberry
. Tedy užíváme defaultního uživatelského jména a hesla distribuce Rasbian (pi/raspberry
), je-li vaše distribuce jiná tak toto jméno a heslo může být také jiné a je uváděno na stránkách distribuce.
Poté je dobré nakonfigurovat raspi tak, jak uvádějí běžné návody, tedy spustíte příkaz
$ sudo raspi-config

Nicméně my nechceme zůstat pouze u textového terminálu a jelikož nemáme připojené žádné grafické zařízení k RasberryPi přímo tak užijeme vzdáleného grafického terminálu postaveného na protokolu VNC.
Nejprve přes SSH terminál doinstalujeme VNC server tím, že spustíme příkaz:
$ sudo apt-get install tightvncserver
Na případné výzvy instalátoru odpovídáme zadáním y
(a enter). Po nainstalování VNC server spustíme příkazem:
$ tightvncserver -depth 24
na výzvu Password:
zadáme libovolné heslo, které pak použijeme pro vzdálený vnc-přístup k raspi, tak např. 123456
a poté na výzvu ...view-only password (y/n)?
odpovíme zadáním n
(písmeno N a enter). VNC server vypíše oznámení o tom, kde a jak začal pracovat, které by mělo obsahovat i řádek podobný tomuto:
New 'X' desktop is raspberrypi:1
Pak již je možné se na raspi připojit pomocí libovolného VNC klienta i graficky. Na Windows můžete naisntalovat např. TightVNC klienta (nemusíte instalovat server, stačí vám viewer), na OS X je dobrou volbou Chicken. V TightVNC Vieweru pro připojení zadáváme IP adresu následovanou dvojtečkou a číslem displeje (tedy 1), tak jak nám to VNC server napsal, tedy v našem případě 10.20.30.40:1
. V Chicken VNC Vieweru zadáme IP adresu do jednoho políčka připojovacího formuláře a do políčka Display or port zadáme 1
namísto defaultní 0
. Po zadání hesla (toho co jsme zadali při startu VNC serveru), tedy 123456
již vidíme grafickou obrazovku našeho RaspberryPi tak, jak bychom ji viděli na lokálním monitoru.

A na závěr by vás mohlo zajímat jak co nejrychleji běžící server ukončit? VNC server se ukončuje příkazem:
$ tightvncserver -kill :1
kde to :1 je opravdu dvojtečka následovaná číslem displeje, tedy v našem případě jedničkou.